7.5.2012 Brněnské Hamburgy 10 km (+6,8 km mimo závod)

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 38:46 (zlepšení OR o 45 s)

Rychlost:  15,48 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  171,6 tepů/min

15 km (mimo závod): 59:26 (3:58/km, TF 170,1 tepů/min , zlepšení OR o 62 sekund)

Hodinovka (mimo závod): 15155 m (3:57,5/km, TF 170,2 tepů/min, zlepšení OR o 275 metrů)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +12 stupňů, polojasno až zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem, který jsem pořádal byla původně půlhodinovka na Moravské Slavii, kterou jsme před začátkem závodu po domluvě s jediným dalším účastníkem, Vlastou Chadimem, změnili na závod na 10 km. Chtěl jsem šest dní před PIM maratonem zařadit něco rychlejšího a kratšího, abych získal větší jistotu pro samotný závod. Věděl jsem, že vzdálenost kolem 7,5 km mám dle grafů dost špatnou a usoudil jsem, že bych ji měl být schopen zaběhnout tempem kolem 3:50/km či mírně pomaleji. Toto tempo vyhovovalo i Vlastovi, který maraton nepoběží, ale chtěl atakovat svůj osobní rekord na 10 km, který měl 38:30.

Před závodem se mi výborně podařilo dosáhnout superkompenzačního efektu a to tak, že v pátek jsem naběhal v několika bězích celkem 47 km v pomalém tempu a měl velmi výrazný energetický deficit. V sobotu jsem už běhal málo, ale v jídelníčku mírný deficit zůstal, v neděli jsem měl jen 9 km, ale energeticky velmi bohatý jídelníček, včetně jídla večer. Dnes ráno jsem dal jen horkou čokoládu, jinak jsem ale hmotnost měl 62 kg, což je o 1,4 kg vyšší než v pátek, sobotu i neděli, což asi znamená, že po neděli došlo jak k zavodnění, tak k doplnění glykogenu. Sice se mi nechtělo vstávat, ale po 5,4 km dlouhém rozklusání jsem se cítil dobře, navíc bylo pro mě optimální počasí.

První 3 km jsem byl ve vedení a za domluveným tempem jen mírně zaostával, což bylo zcela dle mých představ. Pak šel Vlasta přede mně a bohužel mi utekl o pár sekund, což se mi nelíbilo, protože jsem nemohl využít závěsu, ale kdybych těch 20 metrů zrychlil, tak bych narušil tempo, kterým jsem chtěl běžet (4. a 5.km jsem měl téměř přesně). 5 km jsem měl za 19:13, tedy jsem byl za Vlastou o 4 sekundy, pak už jsem musel mírně zpomalit, ale viděl jsem, že mám nízkou tepovku a rekord na 8 km určitě překonám. Chvílemi mírně foukalo, ale jinak se mi běželo dobře. Poté, co jsem dobíhal původní půlhodinovku, jsem viděl, že mám 8 km za 30:52, takže jsem si snadno spočítal, že i kdybych výrazněji zpomalil, tak mám šanci na osobák i na 10 km (stačilo běžet tempem kolem 4:30). Vlasta se mi vzdaloval, ale i tak jsem se snažil držet tempo pod 4:00 a stále více jsem věřil, že nejenže překonám stávající osobák 39:31, ale pravděpodobně dám i čas pod 39 minut. Po zrychlení v posledním kole jsem nakonec dal 38:45,8, což znamenalo zlepšení osobáku o 45 sekund! Vlasta zaběhl 38:23 a i on svůj osobák zlepšil.

Protoźe čas byl vynikající, tak jsem věděl, že i když budu chvíli klusat, tak zlepším osobák na 10,4 km. Výrazněji jsem zpomalil a přenastavoval přitom hodinky a všiml si, že se mi běží dobře. Proto jsem další kolo zrychlil a i když to bylo dobré, tak jsem si všiml, že po 11 km mám minutový náskok na výkon 15 km za 1h. Rozhodl jsem se, že mám jedinečnou příležitost to zkusit. Na dráze vyklusajícího Vlastu jsem požádal, zda by chvíli neběžel se mnou tempem kolem 4:10/km, což udělal, a za to jsem rád. Bohužel však nemohl kvůli bolesti nohy pokračovat, ale i tak se mnou běhal až do 12,4.km. Pak jsem běhal sám, a i když jsem zpomalil (kvůli únavě i občasnému větru), tak mi bylo stále jasnější, že 15 km pod hodinu dám. Po 14 km jsem viděl dokonce šanci na 59:30, proto jsem ještě zrychlil. Na poslední kolo se ke mě přidal ještě i Vlasta a motivoval mě k výraznému zrychlení. 15 km jsem měl za 59:26 a 15,2 km za 60:10, což znamenalo výkon na hodinovku 15 155 metrů. Tyto výkony jsou dle mých grafů nejkvalitnější výkony ze všech mých výkonů v celé historie a velmi výrazně změní charakter mých běžeckých grafů, viz dále.

Ihned po doběhu jsem pokračovat ve výklusu další 4 kola, tempem těsně pod 5:00/km, tepovka pak klesla až ke 143 tepům/min. Věděl jsem, jak velký náskok na osobáky mám, takže i po tak velkém zpomalení jsem měl 16,8 km tempem 4:03, a tím běžel rychleji než při půlmaratonu v Pardubicích. S ohledem na pohodu, s jakou jsem běžel, věřím, že bývalo v mých silách zlepšit i osobák na půlmaratonu, zejména pak tehdy, kdybych si odpustil to zrychlení v posledních dvou kolech hodinovky. Zdálo se mi ale, že už je to zbytečné, protože i tak jsem mohl být s výkony velmi spokojen. I kdybych maraton nezaběhl dobře, tak tohoto si cením, a mělo smysl, že jsem to dnes využil!

Abych více uvedl matematické metody, tak uvádím graf tempa OR před dnešním během:

Modře bylo tempo OR, červeně a oranžově pak oblast, ve které jsme s Rudou předpokládali, že bych se do ní mohl dostat. Z grafu je vidět, že červená křivka protíná hodnotu 8 km na 3:51, odtud plynula strategie pro půlhodinovku. Ve skutečnosti jsem tuto křivku dnešním výkonu na 8 km opravdu dosáhl, ale už na 10 km se dostal pod ní (černě je průměrné tempo dnešního pokusu). Na 15,2 km jsem se pak dostal dokonce mírně pod oranžovou křivku, přičemž otázkou je, jak by se tempo vyvíjelo, kdybych v běhu naplno pokračoval dál. Osobně věřím, že bych se ještě chvíli mohl pod oranžovou křivkou udržet, ale těžko říct. I přesto se ale i tímto pokusem znovu potvrdila správnost matematických metod, které při analýze svého běhání používám.

Pokud se jedná o predikci pro maraton, tak bude lepší využít jiného formátu grafu, který obsahuje jen vybrané (oficiální) vzdálenosti:


další grafy jsou zde. Jisté je, že nejvíce podhodnocený je nyní půlmaraton a 25 km, avšak výkonům od 800 metrů po 15 km nejvíce vyhovuje šedá křivka, která má přitom nejmenší sklon. Samozřejmě je to dáno mými slabými výkony na krátkých vzdálenostech, ale na druhé straně nevěřím, že bych se nyní mohl u vzdáleností pod 10 km mezi červenou a oranžovou křivku dostat, jako realističtější bych viděl oblast mezi červenou a šedou kŕivkou. Kdyby to obdobně fungovalo u vzdáleností od 15 km po maraton, tak bych byl rád, nicméně jako realisticky vidím nadále oblast mezi červenou a oranžovou křivkou. Ideální by ale bylo mezi ně dostat napřed půlmaraton a 25-30 km s tím, že odhad výkonu maratonu je bez toho dost nejistý. Otázkou ovšem je, jak naložit s PIM maratonem. Myslím totiž, že 3h není žádná fyziologická hranice, protože vzdálenost 42,195 km vznikla uměle. Proč bych tedy měl usilovat o tento čas, když navíc vím, že na PIM nebudou optimální podmínky? Nebylo by mnohem lepší zkusit to, co jsem udělal dnes na 10/15 km i s rizikem, že to nemusí vyjít a výkon na maratonu může být výrazně nad 3h, případně ho nemusím dokončit? Nejde přitom jen o tento závod, ale i o závody na podzim. Není to alibismus, ale snaha dostat z pokusu maximum, když sleduji jak krátkodobé, tak i dlouhodobé cíle. Snad mi to mí příznivci "odpustí", pokud běh na hranici rizika nevyjde tak, jak by mohl vyjít bez toho. Třeba to ale vyjde a čas nebude 3:00, ale třeba 2:55, byť ne nyní, ale až na podzim či příští rok.