8.10.2014 Pardubická desítka na dráze 10 km

Pořadí: mimo pořadí

Čas: 56:32,42 (vodič)

Rychlost:  10,61 km/hod (5:39 na km)

Průměrná TF:  135,0 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Druhý rozběh Pardubické desítky jsem běžel po prvním rozběhu, kde jsem zaběhl slušných 38:46,7, viz komentář. Po doběhu jsem se umyl, napil a vyklusal s kamarádkou, pro kterou to byl zároveň rozklus před jejím závodem. Jednalo se o její první závod v životě, tak jsme si to chtěli náležitě užít. Ještě před rokem byla bez pohybu, s výraznou nadváhou, ale postupně u ní došlo k výraznější proměně, při které se začala věnovat chůzi a pak i opatrně běhu a při které začala jíst zdravěji, což vedlo k snížení hmotnosti a ke zvýšení kondice. V posledních dvou měsících ji pak sportování ještě více "chytlo", k čemuž přispěly i mé dvě návštěvy Liberce. První souvislý běh na 10 km jsme dali až před 10 dny, měli jsme tempo těsně nad 7:00/km, pak jsme dvakrát vyběhli a seběhli Ještěd, pomalým během, jednou 16,95 km, podruhé 18,38 km (toto celé souvislým během). Před 7 dny pak zkusila běžet tempem 6:00/km na dráze a k mému překvapení dala celou desítku, kterou měla za 59:54. Toto mě šokovalo, protože jsem tak rychlý pokrok nečekal. Výsledek tohoto testu ale byl rozhodujícím faktorem, který ovlivnil, že jsme do Pardubic jeli. Cíl měla Jana jediný, zopakovat výkon z tréninku a zaběhnout čas pod 60:00. Volbu strategie ale nechala na mě, a já se i na základě stávajících pokusů rozhodl, že poběžíme rychleji, tempem kolem 5:40/km, s tím, že v průběhu závodu podle potřeby zpomalíme. Počasí se oproti prvnímu rozběhu vylepšilo, protože se zatáhlo, i když vítr ještě nadále byl místy silný. Jana dostala za úkol běžet těsně za mnou, aby využila závětří s tím, že uvidíme, jak se poběží. V našem rozběhu startovalo 16 lidí, včetně nás dvou, bohužel však všichni rychlejší než my.

Od odstartování jsem se ujal řízení tempa 5:40/km, běžel jsem dle pípání hodinek, Jana byla těsně za mnou. V prvním kole byl jeden problém, že zapomněla odmáčknout na hodinkách START, takže bychom neměli záznam, ale včas si to uvědomila a hodinky zapnula asi po 150 metrech. Všichni nám utekli, ale to nevadilo, běželi jsme tak, jak jsme si naplánovali. Vítr byl místy nepříjemný, ale chladnější počasí nám přálo. Závod se mi nicméně zdál hlavně zpočátku dost dlouhý a měl jsem celkem strach, jak na tom Jana bude v druhé půlce, když jsme teprve měli 23,22 či 20 kol do cíle. Běžela ale velmi dobře, až překvapivě. Občas jsem slyšel nepravidelné dýchání, či viděl, že si vytvořila až příliš velký odstup, takže nemůže využít závětří, ale po mých pokynech se toto vždy zlepšilo. Když jsme 5 km měli za plánovaných 28:20, tak jsem již věřil, že se pod hodinu dostaneme. Přesto jsem se ale rozhodl zariskovat a pokračovat v rovnoměrném tempu dále, což se dařilo až do konce 19.kola.

Na začátku 20.kola si Jana začala stěžovat na silné píchání v boku, proto jsem okamžitě zpomalil a instruoval ji, co má zkusit, zejména se jednalo o lepší dýchání a zpevnění břišních svalů. Měl jsem trochu strach, za jak dlouho se toho zbaví, ale věděl jsem, že máme na cílový čas 60 minut náskok. Jana se ptala, jaký máme čas, ale já odpověděl, že "výborný", ale více to nerozebíral, aby se nerozptylovala. Píchání postupně přešlo a pŕestože jsem už přenastavil hodinky na pomalejší tempo 6:00/km, tak jsem viděl, že zvládá běh dobře, proto jsem se vrátil k původnímu tempu, s cílem doběhnout desítku pod 57 minut. Asi 500m před cílem jsme viděli jednu paní, která byla asi 100 metrů před námi a vbíhala do posledního kola, tak jsem Janu motivoval, abychom ještě zkusili zrychlit a stáhnout ji. Samozřejmě jsme ji doběhnout nemohli, ale zrychlení v posledním kole bylo výrazné, to jsme měli za 2:02 (celý závod jsme běželi na průměrném čase 2:16) a výsledný čas byl 56:32. To mimo jiné znamenalo, že druhou pětku jsme měli o 8s rychlejší než první, fantastické.

Hned po doběhu jsme se s Janou vyklusali a pak i prošli, to určitě pomohlo regeneraci. Její výsledek je fantastický, měl jsem z něj velkou radost. Hlavní ale bylo, že jsme oba prožili velmi příjemný a radostný den. Já jsem celkem naběhal 39,45 km a ušel 9,62 km, přitom jsem se necítil unavený, spíše naopak. Ale i Jana měla pohybových aktivit více než dost. Jsem moc rád, že jsme si výlet do Pardubic udělali, i kdyź jsme strávili dost času cestováním, ona 6 hodin, já tři. Před jejím výkonem smekám. Jsem ale rád i za to, že jsem si ověřil, že můj pomalý, opatrný, volnější přístup může přinášet nečekaně dobré výsledky. Věřím proto, že v tomto přístupu setrváme nadále a že nám bude nadále dělat radost.