6.2.2016 halové mistrovství Moravy a Slezska, Ostrava, 3000 m

Pořadí: 11. z 11 mužů

Čas: 11:52,00

Rychlost:  15,17 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  187,2 tepů/min

Mezičas 1500m: 5:42,9

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Jak už jsem psal včera na blogu, tak s účastí na letošním Mistrovství Moravy a Slezska jsem vůbec nepočítal, dokonce jsem ani nežádal klub, aby mě přihlásil. Klub ale do Ostravy vypravoval společný autobus a předseda klubu mě zkusil přihlásit, i když letos mám nejlépe 11:47. Na stejný závod mě přitom dvakrát nevybrali, i když jsem měl 10:33. Šokovalo mě proto, že jsem nebyl pořadateli vyškrtnut, ale rozhodl jsem se toho využít a vyzkoušet atmosferu velkého závodu, přitom v úplně nové hale. Hala byla velká, poblíž hokejové haly, měla i skvělé zázemí, třeba 100m dráhu na rozklusání ("tunel"), pěknou velkou tribunu apod. Také okolí bylo pěkné. Na rozdíl od jiných závodů jsem měl dost času na převlečení, rozklus apod. Kromě cvičení a pomalého klusu jsem v tunelu dal i tři stovky, tempem kolem 3:20-3:27. Rozhodl jsem se závod běžet bez pípání s tím, že poběžím spíše podle pocitů a zkusím se v úvodu někoho chytnout, pokud to půjde. I když jsem si to nepřipouštěl, tak mě atmosfera mírně zneklidnila, protože toto byl opravdu oficiální závod, se vším všudy, dokonce i s plnou tribunou a ochrankou u dráhy, samozřejmě i časomírou, světelnou tabulí apod. Také zázemí pro rozcičování bylo super, měl jsem i žíněnku. Jenže jsem také opakovaně byl na wc a cítil jsem se nejistě. Rychlejśí rozklus nebyl moc dobrý nápad, sice jsem si něco vyzkoušel, ale cítil jsem se pak unaveně, ale zase jsem tušil, co si mohu dovolit. Start našeho běhu se bohužel opozdil, protože byly místo dvou běhů tři, já běžel až v posledním. Ale i v mezičase jsem byl chvilku klusat a opět i na wc. Tyto problémy nemívám, ale byl jsem asi přece jen nervozní. Toto bylo úplně něco jiného, než liga či než závody ve Stromovce, byť to též nebyly pouťáky. :-) Běželo nás celkem dost, já byl až skoro mimo dráhu, jako nejpomalejší dle nahlášených časů jsem startoval s nejhorším číslem. Kromě mužů s námi běželi i junioři. Viděl jsem i část prvního rozběhu mužů, vítěz měl skvělých 8:25,8. Bylo jasné, že sem výkonnostně nepatřím, ale chtěl jsem si to užít.

Po odstartování jsem běžel na posledním místě, ale nedaleko předposledního. Měl jsem dojem, že běžíme svižně, tak jsem byl překvapen, že 200m máme za 41-42s, 400m dokonce za 1:25. Kolega pak mírně zrychlil a rychle se vzdálil. Já se pak snažil, ale měl jsem problémy s dechem a teplem. Už po 5 kolech mě předběhli někteří o 1 kolo, pak i o víc. 1500m jsem měl za 5:42,9, tedy o něco hůře než předchozí závody, ale moc jsem chtěl se na to nevykašlat a doběhnout se ctí. Čím více jsem se ale snažil, tím to bylo horší. Nakonec jsem se s tepovkou dostal v cíli na 196, což je asi třetí nejvyšší hodnota v posledních letech (nejvyšší naměřenou mám 200), přesto poslední kola byla nejpomalejší. Bylo mi dost teplo, určitě svou roli sehrála i nervozita, zejména ve chvíli, kdy jsem poslední 1,5 kola byl na trati už sám, a věděl jsem, že se jen čeká, až se dopotácím k cíli. Ale moc jsem neměl čas nad tím přemýšlet, naštěstí. :-) Čas jsem měl nakonec 11:52,00, o pár sekund horší než při předchozích dvou halových závodech v Praze. Průměrný tep přitom byl nejvyšší ze všech těchto závodů, nemluvě o maximálním. :-) Ale nevadí, dal jsem do toho vše, co jsem uměl, tak si nemám co vyčítat. Důvodů k přehřívání bylo více, samozřejmě k nim patří suchý teplý vzduch k hale, nervozita, ale třeba i stravování posledních týdnů a výrazně vyšší hmotnost než před 1-2 lety (viz též přepočet). Podobnou stategií běhávám skoro pořád, ale nikdy nebyl pokles tempa při konstantním či dokonce rostoucím tempu tak velký, jako teď. Přesto mám ale dojem, že to byl výjimečný zážitek, který stálo za to prožít. Na halové Mistrovství republiky se nikdy kvalifikovat nemohu, a toto byla druhá nejvyšší halová soutěž v republice, přitom se vším, co k ní patří.

Zajímavé je, že mě závod vyčerpal jen krátkodobě, dokonce jsem měl i neobvykle vysokou glykemii (10,2), i když jsem nic nejedl, ale pak jsem dostal chuť k dalšímu běhání a dokonce běžel i jiný závod, který se v Ostravě tento den shodou okolností též konal (komentář). Celkově jsem si dobře zaběhal a prožil příjemný den. Také jsem netrávil čas u počítače i telefonu, tentokrát jsem dokonce cestoval zcela bez mobilu, a dobře jsem udělal. Jsem rád, že jsem v Ostravě byl, že jsem to zažil a že jsem získal další prožitky a zkušenosti. Nezaběhl jsem přitom nijak hůře, než bylo v přihlášce, takže pokud mě pořadatelé v závodu nechali, tak je vše v pořádku, i kdyź jsem občas trochu překážel rychlejším běžcům. Není mou věcí, abych to více řešil. :-)