Pořadí: 2. z 15 běžců

Počasí: cca. 3 stupně, zataženo

Průměrný tep v prvních 15 km: 169,6 tepů/min

Rozložení tempa maratonu a tepovky (ta jen v prvních 15 km) - čas na km a tepů za minutu:

Foto z vyhlášení:

Mým dalším závodem se stal maraton v Plzni, který jsem běžel osm týdnů po maratonu v Ostravě, kde jsem vylepšil osobní rekord o jednu minutu na 3:17:40. Po tomto maratonu jsem zažil poměrně dost problematické období, kdy jsem se původně připravoval na maraton ve Stromovce, avšak toho se kvůli více problémům nezúčastnil, přestože jsem připravil poměrně podrobnou strategii. Bohužel jsem se až příliš zapletl do diskusí s lidmi, kteří s mým přístupem nesouhlasili, to prohloubilo mou nejistotu a únavu, způsobenou i pracovními a jinými osobními problémy, a následně vedlo k oslabení organismu, nachlazení a nechuti do Stromovky odjet. Poté jsem zvažoval, zda má vůbec mé závodění smysl, a s ohledem na časové možnosti i chuť výrazně omezil týdenní kilometráž, která dříve byla kolem 100 km týdně. V posledních 5 týdnech před Plzeňským maratonem jsem naběhal 59,57,54,86 a 62 km, z toho těch 62 km v týdnu maratonu. Všechno to byly převážně pomalé běhy, s výjimkou dvou testů: dva a jeden týden před maratonem. První test dopadl dost špatně, měl jsem 15 km za 1:04:54, druhý už byl lepší (15 km za 1:02:54). Přesto jsem se ale v pohodě úplně necítil, navíc mi v tréninku zcela chyběly dlouhé běhy (od maratonu v Ostravě jsem jen jednou běžel 25 km a jednou 17,7 km, plus dva zmíněné běhy na 15 km).

Přestože jsem přemýšlel o tom, zda má vůbec smysl závodit, tak jsem dostal chuť zaběhnout si maraton na dráze v Plzni, a to i proto, že jsem toto chtěl spojit s obchodními jednáními v Praze. Rozhodl jsem se až v pondělí před maratonem, i když má účast byla nejistá až do pátku. Tentokrát jsem raději o svých plánech nediskutoval a řekl si, že si v Plzni zatrénuji, protože bylo jasné, že kvalitní výkon na maratonu zaběhnout nemohu. Důležité pro mě bylo, že v Plzni probíhaly spolu s maratonem i další dva souběžné závody, na 20 km a 30 km, přičemž účastníci maratonu byli automaticky zařazeni do obou těchto závodů. Přestože za normálních okolností bych před maratonem měl utlumit své běžecké aktivity, tak jsem běhal více než v předchozích týdnech, hlavně "pro radost". Dělal jsem i dva stupňované testy, jeden sám, druhý s kamarádem. Testy mi vyšly příznivě, tak jsem si říkal, že bude správné, když se zkusím řídit strategií, kterou jsem si připravil pro Stromovku, byť bylo jasné, že ji budu muset podle potřeb upravit.

Závodů se zúčastnilo jen 28 lidí, a proto se pořadatelé rozhodli pro ruční měření počtu kol, což působilo nemalé problémy hlavně po skončení závodu. Já však běžel s Garminem, kde jsem nastavil "auto lap" a zobrazování počtu kol, plus průměrného času na kolo, takže jsem předpokládal, že u mě zmatek nevznikne. Jediný problém jsem viděl v opoždění startu o 10 minut, které bylo způsobeno rozdělováním běžců mezi zapisovatele. Pípání hodinek jsem nastavil na interval 1:42, což znamenalo tempo 4:15/km, abych měl představu, jaké je mé srovnání s mezičasy na půlmaraton za 90 minut. Rozhodl jsem se, že by bylo pěkné zaběhnout poprvé v životě na závodu půlmaraton pod 1:30, protože se mi to dosud nikdy nepodařilo (pod 1:30 jsem běžel jen 2x test), a pak zvážit odstoupení nebo pokračování se zpomalením.

První kilometry jsem rozběhl tempem kolem 4:05-4:10/km, ale to se mi zdálo jako příliš rychlé, zejména s ohledem na to, že jsem občas musel obíhat pomalejší běžce při předbíhání o jedno či více kol a s ohledem na potřebu častého smrkání z důvodu menší rýmy. Zpomalil jsem tedy do tempa kolem 4:15/km a asi od 10.km běžel se skupinou dvou běžců, Tomáše Koziny a Jirky Václavíka. Stále jsem si s nimi udržoval několikavteřinový náskok na cílový čas 1:30, až do 15 km, které jsem měl za 1:03:39 (4:15/km). Jakmile jsem ale uběhl 15 km, tak začal "blbnout" můj přístroj Garmin, který začal ukazovat nesmyslné hodnoty tepu, kolem 200, poté se snížily na cca. 185. Přístroj ale pípal (měl jsem nastavený alarm na 180), takže jsem byl nucen alarm ručně vypnout, což při běhu v plné rychlosti nešlo. Musel jsem zpomalit, mezi tím mi Jirka s Tomášem utekli o pár desítek metrů a já už neměl chuť je dohánět a naopak si vzal vodu na občerstvovačce a tím ztratil další metry. Tepák se neumoudřil až do konce závodu, naopak po 23 km vzrostl na hodnotu kolem 230 a kolem té osciloval až do konce závodu. :-) Pro jistotu jsem si nicméně pohmatem na krční tempu ověřil, že tyto údaje jsou nesmyslné, protoźe bych nerad skončil na ARO ...

Závod na 20 km jsem doběhl na 5.místě a na půlmaratonu měl čas 1:30:27. Bylo to o 92 sekund pomalejší než nejrychlejší test, ale o 36 sekund rychlejší než můj dosud nejrychlejší závod (v Pardubicích). Metu 1:30 jsem sice nepřekonal, ale i tak byl spokojen. Cítil jsem se dobře, takže jsem dále pokračoval, postupně však musel zpomalovat. Doufal jsem, že bych mohl na 30 km překonat své tréninkové maximum 2:11:50 (4:24/km), ale to se mi nepodařilo, i když mi uteklo jen o 7 sekund. Kdybych ke konci zasprintoval, tak bych to asi překonal, ale viděl jsem, že několik účastníků, kteří běželi přede mnou, ze závodu po 30 km odstoupilo, takže jsem měl šanci na velmi slušné umístění v maratonu. Na 30 km jsem byl na 5.místě. Chvíli jsem měl dojem, že odstoupili všichni čtyři, ale následně jsem zjistil, že Jirka Václavík v závodu pokračuje a běží velmi dobře, takže první nebudu. :-)

Hned po dokončení 30 km jsem se občerstvil, vzal jsem jakousi čokoládu, která ale byla uvnitř perníková, naštěstí jsem ale měl v ruce i kelímek s vodou a pořádně to zapil. Poté jsem až do 35.km držel tempo pod 5:00/km a viděl jsem, že pokud toto tempo udržím, tak výsledný čas bude kolem 3:14, což by byl super výsledek. Věděl jsem přitom, že jsem na 2.místě, přičemž na další v pořadí mám náskok několika kol. Pamatuji si nicméně, že asi po 34 km mě už běh nebavil, navíc mě tlačil prst na levé noze, což působilo dysbalanci a náklon těla ve snaze ulevit při dopadu na tuto nohu. Měl jsem velkou chuť vzdát, ale tušil jsem, že tak dobrý výsledek asi nikdy nezaběhnu, byť účast je malá. Postupně mě začali předbíhat i nějací lidé, kteří za mnou byli o více kol, pan Ulma mě předběhl dokonce 2x. Viděl jsem, že čas 3:15 je v nedohlednu, proto jsem po 40 km ještě jednou vzal občerstvení a rozhodl se závod dokončit. Pak jsem si ale řekl, že mám šanci na čas 3:16 a poslední dvě a půl kola zrychlil, takźe výsledný čas byl 3:15:43, čímž jsem překonal osobák z Ostravy o 1:57. I když meta 3:15 nepadla, tak mohu být s tímto velmi spokojen, navíc jsem poprvé v životě "stál na bedně", a to se mi asi už dlouho nepovede.

Hned po doběhnutí nicméně nastal problém se stížnostmi pana Ulmy, který si ještě během svého běhu stěžoval, že já už jsem v cíli a on ještě ne, když mě dvakrát předběhl. Nemohl pochopit, že já běžel v první polovině o hodně rychleji než on. Nabídl jsem se, že společně pŕezkoumáme protokoly rozhodčích, a i když jsem se toho chopil, tak s naštváním na pořadatele odešel, aniž by čekal, co zjistíme. U mě byl výsledek jasný, seděl jak protokol, tak údaj na Garminovi. U pana Ulmy jsem objevil jedno nezapsané kolo, ale i tak byl o skoro 2 kola za mnou. Zřejmě si nevšiml, že jsem začátek běžel mnohem rychleji a netušil, jak moc jsem před ním (už po 20 km jsem měl náskok 7 minut a po 30 km sedm a půl minuty). Při vyhlášení se pak přišlo na to, že i u dalšího běžce, pana Jaroslava Nového, pořadatelé nezapočetli jedno kolo, takže ten se umístnil před panem Ulmou, ale o 3 minuty za mnou. Oba tito běžci přitom letos zaběhli výrazně lépe než v Plzni, Ulma měl letos 3:05 a Nový 3:07. Škoda, že kvůli těmto zmatkům jsem si nemohl stupně vítězů užít, ale jsem rád, že se vše vyřešilo a i když pan Ulma má možná doteď dojem, že byl okraden, tak jsem si stoprocentně ověřil, že mé umístění je čestné a snad i zasloužené. Běžel jsem stoprocentně korektně a například ani jednou nevykročil z dráhy, což se o některých závodnících říci nedá (předbíhali "zleva" a když někdo běžel u obrubníku, tak zatáčky "střihli"). No nic, takové věci se prostě stávají, i když mě celá záležitost dost mrzela, byť jsem na ní neměl žádný podíl.

Pokud se jedná o samotný běh, tak s ohledem na okolnosti jsem s výsledkem testu spokojen, i když by bylo lepší, kdybych měl i údaje o tepovce. Jsem rád, že jsem v Plzni běžel, navíc vyčerpání po doběhu velmi rychle odeznělo, takže jsem už večer a další den ráno byl schopen normálního běhání. Při rovnoměrnějším tempu bych asi zaběhl o pár minut rychleji, nicméně více informací jsem získal takto. Cením si hlavně výkonu 1:30:27 na půlmaratonu, s kterým jsem po předchozích špatných běžeckých týdnech nepočítal, byť jsem v průběhu závodu doufal, že bych mohl dát i pod 1:30. Je nicméně otázkou, zda bych neměl s ohledem na svou strukturu tréninků maratony na určitou dobu opustit a věnovat se jen půlmaratonům a kratším vzdálenostem. U těchto ale nemám problém s tím, abych našel motivaci pro soukromé testy nebo Hamburgy na dráze, takže je dost možné, že závodění na určitou dobu opustím a pokud už něco poběžím, tak spíše volně, "pro radost".