Počasí: cca. 10-12 stupňů, střídavě polojasno a zataženo, místy vítr

Mezičas 25 km: 1:44:35 (4:11/km, TF 164,1)

Mezičas 30 km: 2:06:17 (4:13/km, TF 163,8)

Mezičas 36 km: 2:32:57 (4:15/km, TF 163,2)

Časy pětek: 21:03 20:43 20:56 20:50 21:03 21:42 22:25 24:06 11:20

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Fotky a videa ze závodu

Tentokrát bude komentář stručný a bude zaměřen k samotnému závodu, přestože by si možná zasloužil více povídání ke všemu, co mu předcházelo. Úspěchem totiž bylo už to, že jsem na závodu mohl startovat, navíc v rámci mistrovství republiky. Více je na hlavní stránce v aktuálních komentářích (miniblogu).

Pokus od začátku nevypadal, jak měl. Z více důvodů jsem se dobře nevyspal (na pokoji jsem dokonce měl opakovaně v posteli brouky, což neomlouvá ani to, že pokoj hostelového typu stál jen 400 Kč) a ani nemohl jíst a pít, na co jsem zvyklý (byla deklarovaná kuchyňka, ale nenapadlo mě, že tam nebude varné nádobí), ráno jsem kvůli menší znalosti Prahy běžel na maratonskou mši skoro 5,9 km, i když vzdušnou čarou to byly 2,4 km, na mši doběhl pozdě, po ní jsem se převlékl a šel odevzdat věci na úschovnu a hned poté se přesunul do startovního koridoru, bez rozklusu. Předchozí dny před maratonem jsem asi též neběhal optimálně, takže se projevila kumulovaná únava z toho všeho. V prvních km jsem chtěl běžet tempem 4:00-4:05/km, to ale bylo vyloučeno a s přemáháním dal první 4 km za 4:13 4:15 4:13 4:13. Pak jsem se rozběhal a držet tempo kolem 4:10 (a to přesto, že již na 9.km jsem musel močit a přestože jsem pravidelně bral vodu na polévání a trochu na pití),ovšem i tak jsem měl půlmaraton za 1:28:07 místo očekávaných 1:26-1:27. Po 25.km začalo klesat tempo i tepovka, nicméně jsem překonal osobáky na 25 km (o 82 sekund) i 30 km (o 2:54), ale i když na mě Jirka Šmiták volal, že běžím výborně, tak mi bylo jasné, že 3h nedám. Na 31.-34.km jsem dále zpomalil, ke konci 35.km mě pak dostihla skupina s vodiči na 3h, která měla už teď náskok 45 sekund na čas 3h. Místo, abych se držel tempem kolem 4:30, jsem se nechal motivovat Pavlem Juřicou a běžel 36.km se skupinou a i když jsem byl ke konci pár metrů za ní, tak tento km byl za 4:15. I tak jsem měl náskok na cílový čas 3h ještě 44 sekund. Skupina běžela asi tak 4:10, to bylo neudržitelné a nechal jsem ji utéct a zároveň vzdal svou šanci na maraton pod 3h, což souviselo i s celkovou únavou, byť tepovka byla nízká, proto jsem výrazně zpomalil. I přes to jsem ještě po 37 km měl čas těsně pod 3h, ale to už bylo jasné, že nemám šanci. Zbytek jsem více méně doklusal s tím, že jediný cíl byl doběhnout pod 3:05:00, přičemž se mi ani neosvědčil experiment na 40.km, kdy jsem si poprvé za závod dal kromě Mattonky i ionťák, na což nejsem zvyklý. Posledních 200 metrů jsem zrychlil hlavně proto, že jsem slyšel, že už se za mnou blíží Ivana Martincová, kterou jsem předběhl na 22.km, jinak bych se možná ani neodhodlal. Každopádně jsem prý v cíli vypadal svěží, jak potvrdila má kamarádka, která se se mnou prakticky hned po doběhu několik minut bavila. Asi jsem mohl zabojovat a dát třeba 3:02, ale nechtěl jsem riskovat a hlava si řekla, že to nemá cenu, a že bych také mohl závod nedokončit, což by mě mrzelo. I když jsem zaběhl osobáky na 22 km-mararon a zvládl běžet v tempu maratonu pod 3h celých 37 km, tak pokus hodnotím jako nepříliš povedený, i když pozitivní je aspoň to, že jsem bojoval poměrně dlouho. Třeba se ale aspoň povede nějaký superkompentační kratší běh pár dní po maratonu, uvidíme. :-) Pokud se jedná o maraton, tak zvážím, jestli toto nebyla má letošní derniéra, ale třeba ne ... Mrzí mě, pokud jsem svým výkonem někoho zklamal, ale skutečně jsem se snažil, byť se to nemusí zdát z průběhu posledních kilometrů jako dostatečné.

Jinak se omlouvám za možné až příliš negativistické vyznění tohoto krátkého popisu, už zítra to možná budu vidět jinak. Ono možná není tak špatné ani to, že jsem zaběhl 3.nejlepší půlmaratonský čas v historii, i když jsem se necítil dobře, a za osobákem nezaostal tak moc (necelé dvě minuty) a asi je cenné i vylepšení osobáku na maraton, i když ty 3h nepadly ...

14.5.2012: Podle běžeckých grafů vypadá výkon na maratonu poměrně slušně, největší prostor nyní bude pro půlmaraton a 25 km. Každopádně věřím, že jsem v Praze ostudu neudělal, ostatně maraton je vzdáleností, na které jsem se letos nejvíce zlepšil. Největší šanci na zlepšení nyní vidím na půlmaratonu a 25 km, přestože ani maraton není úplně beznadějný. Děkuji všem za podporu, velmi si jí vážím.

16.5.2012: 42 hodin po maratonu jsem zaběhl velmi slušně 2,62 km (viz komentář), což ukazuje poměrně nízké vyčerpání z maratonu. Na videu z maratonu po doběhu projevuji radost, a tuto jsem projevoval i bezprostředně při komunikaci s dalšími lidmi. Věděl jsem, že jsem 3h nezaběhl, ale bojoval jsem. Zpětně si cením, že jsem znovu byl schopen spontálně změnit strategii, kterou jsem měl připravenou, a díky tomu zaběhl slušně jak 25 km, tak 36 km i maraton. Přestože si uvědomuji i chyby, například to, že jsem na 36.km běžel s vodiči, místo abych se držel svého aktuálního tempa, tak jsem využil zkušeností, které mám z předchozích závodů, a i díky tomu měl dobrý výsledek. Tepově jsem na tom byl výborně, hydratačně také, nohy mě nebolely, a vlastně hlavní problém byl v tom, že mi došla energie, zřejmě po vyčerpání glykogenu. Po poměrně pečlivé analýze všech stávajících pokusů jsem přesvědčen, že bych při dalších pokusech vůbec neměl úzkostlivě řešit, že jsem 3h dosud nezaběhl a měl bych je rozběhnout přinejmenším tak, jak byl původní plán na PIM. I kdybych z toho měl "jen" osobák na 25 km, tak by to byl fajn výsledek. Není přitom vůbec důležité, jaký čas na maraton při příštím závodu zaběhnu, protože věřím, že nemám kam spěchat. Nikdy jsem to nedělal a nehodlám to dělat ani nyní. Podaří-li se mi 3h při některém takovém testu překonat, tak budu rád, nicméně mé cíle jsou už někde dál. Nepochybuji, že budu muset zlepšit různé apekty, jako je doplňování energie při běhu, zlepšení techniky, nebo většího využívání běhu ve skupině, ale vše toto bude úměrné novým cílům, které si nyní vytvářím. Přestože jsem se nechal po pár hodinách od doběhu zblbnout pochybnostmi, tak věřím, že výkon na PIM je pro to vše velmi dobrým základem.